nedeľa 19. júna 2011

U holiča, príbeh o viere a dôvere

Jeden muž, stejně jako každý jiný měsíc šel k holiči.
Začali spolu hovořit o různych věcech....A najednou.....
Hovořili o BOHU.

Holič řekl -Víte, já nevěřím, že Bůh existuje.
-Proč si to myslíte? zeptal se klient.
-Je to velmi prosté. Stačí jen vyjít na ulici, abych se přesvědčil, že Bůh není.
Kdyby byl Bůh, myslíte, že by bylo tolik nemocných? Existovali by opuštěné děti?
Kdyby Bůh byl, nebylo by BOLESTI, utrpení ....
Prostě ... nemůžu si představit Boha, který tohle dovolí..

Klient se zamyslel, chtěl něco říct, ale rezignoval. Nechtěl vyvolat nepotřebnou diskuzi.
Když holič dostříhal, klient zaplatil a odešel.

A v tom momentě uviděl na ulici člověka s dlouhými zanedbanými vousy i vlasy.
Vypadalo to, že už delší dobu jeho vlasy i vousy neviděli holiče. Byl zanedbaný a špinavý.

Tehdy se klient vrátil a řekl:
-Víte co? Holiči neexistují!
-Velmi směšné! Jak to nexistují? zeptal se holič. Já jsem jeden z nich!
-Ne! odporoval klient.-Holiči neexistují. Kdyby existovali, nebylo by tolik lidi s dlouhými vlasy
a vousy jako ten člověk na ulici.
-Ale nééé... Holiči existují, to jen lide nás nehledají, z vlastní vůle!
-No právě... Řekl klient. -Přesně tak. Bůh existuje, to jen lidé ho nehledají. A dělají to z
vlastní vůle. Proto je tolik utrpení a bolesti na světě.

Bůh nesliboval dny bez bolesti, radost bez utrpení, slunce bez deště.
Sliboval sílu na každý den, útěchu uprostřed slz a světlo na cestě...

Bůh řekl: Není důležité , jak se bude jmenovat tvůj anděl.
Ty ho nazveš jednoduše.... Přítelem !